Nejvzácnější okupační bankovka.
Padělek londýnské bankovky s výrazným číslovačem začínajícím čísly 12..... nebo 13..., ale nezachycenou okupací, bez razítek.
Zjevně obíhající kopie, ale bez známek konzervace.
Položka, která je nezřídka poslední položkou uzavírající sbírku okupačních bankovek. Velmi vzácná, bez ohledu na stav dochování.
V září 1939 se v důsledku agrese nacistického Německa proti Polsku Polská banka se svou vládou a prezidentem evakuovala za hranice Druhé republiky. Vzhledem k nedostatku hotovostních rezerv byly vklady na žirových účtech Polské banky zmrazeny. V důsledku tohoto opatření nemohly soukromé banky a spořitelny udržet platební schopnost a obyvatelstvo ztratilo přístup ke svým hotovostním vkladům na účtech.
Evakuace banky vytvořila akutní mezeru v polském hospodářském aparátu. V důsledku toho se již v říjnu 1939 začaly hospodářské sféry dožadovat zřízení další emisní instituce, která by převzala povinnosti Polské banky.
Když se v listopadu 1939 uskutečnila první jednání mezi představiteli polských hospodářských sfér a okupačními úřady o zřízení nové emisní instituce, Feliks Młynarski vznesl požadavek, aby se vzhled grafické úpravy nových papírových peněz podobal vzhledu meziválečných zlotých a aby na nich byly nápisy pouze v polštině. Młynarski rovněž požadoval, aby název emisní instituce obsahoval slovní spojení "v Polsku".
Autorem vzhledu bankovek Emisní banky v Polsku byl Leonard Sowiński, který proměnil grafickou podobu předválečných zlotých. Tím se práce na návrhu urychlily, a tak byly hotové již v prosinci 1939. V některých případech okupačních zlotých byly změny v grafické úpravě drobné, zatímco v jiných byly dalekosáhlé. Pouze nominál 500 zlotých neměl původní design. Leonard Sowiński při navrhování nových bankovek odstranil národní symboly v podobě bílého orla a portrétů většiny národních hrdinů.
Při přípravě bankovek Polské banky bylo upuštěno od tisku na bankovkový papír chráněný místním vodoznakem. U první emise má tento ochranný prvek pouze nejvyšší nominální hodnota.
