Rozměry: 150 x 215 cm
Signováno, datováno, číslováno a popsáno na zadní straně: Katarzyna Kozyra | "Olimpia" | 1996/2017 | 1/3 + AP".
Vystaveno na
porovnat: Katarzyna Kozyra - Identity Bending", Uppsala Konstmuseum, 27.1.-1.4.2018.
srovnej: Sammlung Hoffmann, Berlín 2015
srovnej: "Sbírka nakladatelství Hoffmann", Praha, 2015: "British British Polish", Centrum současného umění Zámek Ujazdowski, Varšava 6.09-15.11.2013 srov: "Katarzyna Kozyra", Kulturhuset, Stockholm, 29.09.2012-6.01.2013
srov: "Katarzyna Kozyra", Národní muzeum v Krakově, Krakov, 15.11.2011-15.06.2012
srov: "Casting", Národní galerie umění Zachęta, Varšava, 4.12.2010-13.02.2011
srov: "Katarzyna Kozyra", Galleria Civica di Arte Contemporanea, Trento, 21.02-30.03.2004
srov: "Katarzyna Kozyra", MOMA, Oxford, 27.1.-7.3.2001.
compare: "Katarzyna Kozyra, Muzeum současného umění, Záhřeb, 2001.
srovnej: "Kozyra Kozyra", Praha, 2001: "Katarzyna Kozyra", Galerie umění v Helsinkách, 19.08-1.10.2000.
srov: "Katarzyna Kozyra. Works 1993-1999", Centrum současného umění Łaźnia, Gdaňsk, 4.03-28.03.1999 srov: "Zonen der Ver-Störung / Zóny narušení", Steirischer Herbst, Graz, 27.09-31.10.1997.
srov: "Olympia", Centrum současného umění Zámek Ujazdowski, Varšava, 9.03-14.04.1996.
Životopis
Sochař, autor instalací a videí. V letech 1985-1988 studovala germanistiku na Varšavské univerzitě. V roce 1988 zahájila studium na Fakultě sochařství na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. Zde v roce 1993 obhájila diplom v ateliéru profesora Grzegorze Kowalského. Diplomová práce Katarzyny Kozyry "Pyramida zvířat" (1993) měla značný, zpočátku převážně negativní ohlas v tisku a v televizi. Od té doby se autorka stala známou jako skandalistka ve službě polských médií. Po studiích se přestala věnovat sochařství ve prospěch fotografie, videa, videoinstalace a performance. V roce 1997 získala cenu Paszport Polityki jako nejslibnější polská umělkyně. Při reprezentaci Polska na 47. benátském bienále v roce 1999 získala čestné uznání. V devadesátých letech byla Katarzyna Kozyra uznávána jako přední umělkyně tzv. kritického uměleckého směru, především díky tomu, že se dotýkala společenských tabu (smrt, nemoc, nahota), obvykle spojených s problematikou těla. Její zájem o tělesnost sahá až do studentských let (např. : "Akty anorektické ženy" 1991, "Černobílé polaroidy" 1992). V současné době žije v Berlíně a Varšavě.
