rytina,papír ,15 x 20,5 cm, sign. monogramem l.d.: EO
ilustrace ke knize Jana Kasprowicze "Láska", vydalo Polské knihkupectví, Lvov 1902.
Polský malíř a ilustrátor tvořící v secesním stylu.Narodil se ve šlechtické rodině erbu Belina. Jako dítě osiřel po otci a matce, vyrůstal u prarodičů z matčiny strany. Po zdědění velkého majetku začal již v raném věku brát hodiny kreslení od významných malířů. V letech 1890-1891 studoval ve Varšavě v kreslířské třídě Wojciecha Gersona a v letech 1891-1893 u Izydora Jablonského a Jana Matejky na Škole výtvarných umění v Krakově. Ve studiích pokračoval v Mnichově a Paříži. V roce 1897 odešel studovat do Hollósyho školy a pobýval také v Maďarsku, kde Hollósy založil uměleckou kolonii. Od roku 1898 žil dvacet let v Římě a procestoval také Sorrento, Amalfi, Capri, navštívil Benátky, Padovu, Ravennu, Florencii a Sienu. Účastnil se života polské umělecké kolonie v Římě a byl spoluzakladatelem zednářské lóže "Polonia".
Do Polska se vrátil v roce 1921 a usadil se ve Varšavě. Od roku 1925 působil jako profesor na varšavské Škole výtvarných umění W. Gersona a v letech 1933-1934 byl jejím ředitelem. Byl členem Společnosti polských umělců "Sztuka". Spolu se svými přáteli založil zednářskou lóži "Kopernik". Byl místopředsedou Společnosti pro podporu výtvarného umění. Během každoročního zahájení Zachęta Salon byl svědkem atentátu na prezidenta Gabriela Narutowicze, který spáchal malíř Eligiusz Niewiadomski, a spolu s jedním z prezidentových pobočníků Niewiadomského zajal. Během druhé světové války pobýval ve Varšavě. Po Varšavském povstání se přestěhoval do Skierniewic, kde byl v lednu 1945 zabit náhodnou kulkou na ulici.
