dřevoryt, papír 17 x 22 cm, v průsvitném rámu, sign. na desce p.d. "J.Rosen".
Jan Bogumił Rosen (narozen 16. října 1854 ve Varšavě, zemřel 8. listopadu 1936 tamtéž) byl polský malíř, který se v dětství učil kreslit - v Drážďanech u Henryka Redlicha a ve Varšavě u Franciszka Kostrzewského. Později studoval v Mnichově - na Akademii výtvarných umění (počátkem listopadu 1872 se zapsal do Antikenklasse)[1] a v soukromém ateliéru Jozefa Brandta - a také v Paříži na Státní vysoké škole výtvarných umění u Isidora Plze a Jeana-Léona Gérôma. Dlouho pobýval mimo zemi; cestoval po Evropě, žil v Mnichově, Paříži a Lausanne. V roce 1891 se stal dvorním malířem petrohradského dvora. Do Polska se vrátil v roce 1921. maloval především vojenské obrazy, bitevní scény z napoleonské éry a listopadového povstání, a žánrové obrazy se svým oblíbeným motivem jezdců a koní.
