Piotr STACHIEWICZ (1858-1938), Soubor 6 heliogravur z cyklu "Sienkiewiczovy ženy", 1898

1. Kniaziowa Kurcewiczowa ("Ohněm a mečem"), 2. Helena Kurcewiczówna ("Ohněm a mečem"), 3. Litka ("Rodzina Połanieckich"), 4. Anielka ("Bez dogmatu"), 5. Oleńka ("Potopa"), 6. Hania ("Hania").
heliogravura (viditelný otisk desky), karton; 25 x 19 cm (ve světle pasparty);
signováno a vyryto na desce l. d.
Pod kompozicí podpis dílny umělecké litografie "Meisenbach Riffarth & Co".
Grafika pochází z portfolia ilustrujícího Sienkiewiczovo dílo vydaného v roce 1898.
Piotr Stachiewicz (narozen 29. října 1858 v Nowosiółki Gościnne v Podolí, zemřel 14. dubna 1938 v Krakově) - polský malíř a ilustrátor. V letech 1877-1883 studoval na Škole výtvarných umění v Krakově u Jana Matejky, Władysława Łuszczkiewicze a Floriana Cynka. Ve studiích pokračoval v letech 1882-1885 v Mnichově (Akademie výtvarných umění - Techn. Malklasse od 21. října 1882). Od roku 1885 žil v Krakově a vytvářel náboženské, historické, žánrové obrazy a portréty.
Georg Meisenbach - německý rytec, vynálezce autotypie. V roce 1883 se společnost Meisenbach & Co. spojila s Heinrichem Riffarthem & Co. a založila společnost Meisenbach Riffarth & Company, známou evropskou polygrafickou firmu.
Heliogravura (gr. helio + gravure) - druh techniky hlubotisku, podobný akvatintě, spočívající ve fotografickém přenesení obrazu na kovovou desku (obvykle měděnou) a vyleptání světlocitlivou emulzí tak, aby nejsvětlejší místa vytvářela nejmělčí prohlubně. Byla vynalezena v roce 1879 a tiskne se na speciálním ručním lisu. Heliogravura byla rozšířená v 19. století a později ji nahradila hlubotisková metoda, protože heliogravura je drahá a časově velmi náročná metoda. Heliogravura se používá pouze v případě, že je třeba vyrobit malý počet kopií ve velmi vysoké kvalitě.