Stanisław Szreniawa-Rzecki (1888 Varšava - 1972 Varšava), Michal Przybyłowicz jako král ve hře "Popelka", 1904

barevná litografie/papír
Rozměry: 50 x 32 cm
dílo pochází z Portfolia Melpomeny, vydaného v krakovské litografické tiskárně Pruszyński v roce 1904.

Stav zachování
zarámováno

Literatura
Sztuka Młodej Polski, Kraków 1965, Grafika polska ok.1900 roku, Kraków 1968

Biogram
Absolvent gymnázia ve Varšavě, poté do roku 1908 studoval na Škole výtvarných umění v Krakově, mj. u Teodora Axentowicze, Stanisława Wyspiańského a Juliana Fałata, sochařství u Konstantyho Laszczky. V roce 1904 získal stipendium Společnosti pro podporu výtvarného umění Mikołaje Kopernika (TZSP). Patřil k nejaktivnějším studentům Akademie, působil ve spolku Bratnia Pomocy (byl jeho tajemníkem). Během studií navázal přátelství s Wacławem Borowským, Władysławem Skoczylasem a Stanisławem Kuczborským. Stýkal se v bohémských uměleckých kruzích, navštěvoval kavárny a salony (mimo jiné u Elizy Pareńské), setkával se s Wyspiańským, Tadeuszem Boy-Żeleńským, Teofilem Trzcińským, Karolem Fryczem a Witoldem Wojtkiewiczem. Rzecki si byl obzvláště blízký s Wojtkiewiczem; bydleli spolu na ulici Św. Tomasza, vytvořili řadu kreseb pro satirický časopis Liberum Veto (1903 a 1904) a divadelní karikatury publikované v časopise Teka Melpomeny v roce 1904. Rzecki také spolupracoval se satiricko-politickým časopisem Hrabia Wojtek (1905), který vydával Naprzód, a později s uměleckým týdeníkem Czarny Kot (1906). S kabaretem Zielony Balonik byl Rzecki spojen od jeho vzniku v roce 1905: vytvářel dekorace pro sál, loutky pro betlémy a především vtipnými kresbami zdobil pozvánky na kabaretní večery, kreslil a komentoval karikatury. V roce 1909 vystupoval také ve varšavském Momusu. V letech 1909-13 studoval v Paříži. Po návratu založil ve Varšavě Spolek mladých výtvarníků. Během první světové války bojoval v polských legiích. V roce 1915 začal spolupracovat s varšavskými divadly jako scénický a kostýmní výtvarník. Spolupracoval s Divadlem Powszechnym (kostýmy pro "Cida", 1915), Polským divadlem (kostýmy pro "Konstantního prince" a dekorace pro "Lazebníka sevillského", 1918) a Divadlem Reduta (kostýmy pro "Fircyk w zalotach", 1920 a dekorace pro "Prsten velké dámy", 1936). Jeho návrhy se setkaly s uznáním. J. Lorentowicz napsal: "Rzecki vnesl do svých dekorací a kostýmů takovou diskrétnost celkového tónu, tolik vkusu a harmonie, že odrážely jasné barvy jeho nejvýznamnějších kolegů. Rzecki byl aktivní v uměleckém životě. V roce 1922 byl jedním ze zakládajících členů Sdružení výtvarných umělců "Rytm" a v roce 1925 spoluzakládal skupinu "Ryt". V té době se věnoval zejména dřevorytům.
Po druhé světové válce realizoval ještě několik scénografických projektů: v Divadle Słowackého v Krakově (Fantazy, 1946) a ve Varšavě v Teatru Kameralny ("Chytrá vdova", 1950) a v Národním divadle ("Škola žen", 1959). Byl však především sochařem, malířem a grafikem. Měl řadu výstav doma i v zahraničí (Paříž, Brusel, Berlín, Řím, New York, We¬necja). Byl členem různých uměleckých skupin, zakladatelem a ředitelem Institutu výtvarného umění ve Varšavě (v letech 1926-1937); řadu let působil také jako pedagog.