Jean-Jacques Henner (1829-1905) byl významný francouzský malíř, který se narodil 5. března 1829 v Bernwilleru v Alsasku. Zemřel 23. července 1905 v Paříži. Je známý zejména pro své mistrovské využití světla a stínu a pro svou jedinečnou schopnost malovat kůži, která dodávala jeho postavám téměř éterický ráz. Henner často maloval mytologické a náboženské postavy i portréty, přičemž kladl velký důraz na náladovost a jemnost.
Henner studoval na pařížské École des Beaux-Arts u Françoise-Édouarda Picota. Jeho talent byl rychle rozpoznán a v roce 1858 získal prestižní cenu Prix de Rome, která mu umožnila studovat v Římě. Ovlivnili ho zejména italští renesanční malíři jako Tizian, Rafael a Correggio. Obdivoval také Holbeina, jehož obraz "Mrtvý Kristus" v Basilejském muzeu na něj udělal zvláštní dojem, a francouzské malíře první poloviny 19. století, jako byli Ingres, Prud'hon a Corot.
Mnoho let žil a pracoval v Římě a po návratu do Francie pokračoval v tvorbě děl, která si získala uznání a popularitu. Henner byl uznáván zejména pro svá díla zobrazující rusovlasé ženy v tajemném, často melancholickém prostředí a pro mlhavý styl malby "sfumato". Jeho nejznámější dílo "La Femme au Parapluie" je dokonalým příkladem jeho umění zachytit jemnosti lidské krásy.
Po celou dobu své kariéry byl Henner také učitelem, který inspiroval celé generace umělců. Jeho díla byla vystavována a oceňována na mnoha výstavách, včetně pařížského Salonu, kde pravidelně získával ceny.
Po umělcově smrti byl jeho ateliér v Paříži přeměněn na Musée national Jean-Jacques Henner, muzeum věnované jeho životu a dílu, které dodnes přitahuje milovníky umění z celého světa(https://musee-henner.fr/en).
Jean-Jacques Henner zůstává jedním z nejuctívanějších francouzských malířů své doby a jeho díla stále inspirují a fascinují diváky svou jemností a emocionální hloubkou.
