Julian STAÑCZAK (1928 Borownica - 2017 Seven Hills, Ohio, USA), Průhledná tma, 1983-84

akryl, plátno; 131 x 131 cm;
signováno a datováno na zadní straně: Julian Stańczak 83-4 (tužkou);
na trámu:
- JULIAN STAŃCZAK "SEE-THROUGH, DARK" 1983-4 (fixem).
- aukční a galerijní nálepky

Provenience:
- Sotheby's New York, 2014
- soukromá sbírka, Polsko
- Desa Unicum, 2014
- soukromá sbírka, Polsko

Literatura
Smolińska M., Julian Stańczak. Op art a dynamika vnímání, Varšava 2014, s. 206 (barevné il.).

Dílo Juliana Stańczaka, ohromující svou precizností a dokonalou harmonií linií a geometrických tvarů, je ikonickým představitelem umělcova stylu. Pečlivě promyšlený tah štětce a kompoziční uspořádání umělec s oblibou obohacoval barvami, čímž se stával nositelem nezměrné sféry emocí. Malířovy optické obrazy tak nepřehlížejí intuitivní stránku tvůrčího procesu. Tento malíř, který za svého života trvale žil ve Spojených státech, je považován za jednoho z předchůdců op-artu. O jeho významu svědčí účast na výstavě The Responsive Eye, kterou v roce 1965 uspořádalo Muzeum moderního umění (MoMA) v New Yorku, vedle umělců jako Victor Vasarely, Alexander Liberman, Bridget Rileyová a z Polska Wojciech Fangor a Henryk Berlewi. Jen o rok dříve si jeho díla všimla známá obchodnice s uměním Martha Jacksonová a představila ho na výstavě "Optické obrazy" ve své galerii. Zajímavé je, že právě tato výstava v roce 1964 inspirovala vznik termínu "op-art", který se objevil na stránkách časopisu Time.

Nabízené velkolepé plátno bylo v držení newyorského aukčního domu Sotheby's a je také reprodukováno v monografické publikaci o umělci - pro sběratele je to jistě mimořádně zajímavá nabídka. Nápadná kolmá figura, tvořená hustou sítí podélných linií, působí na diváka nejen svou iluzivní hloubkou, ale také intenzitou barev, v nichž dominuje fialová. Důslednost, s níž Julian Stańczak sledoval svou uměleckou cestu, ho dovedla k technickému mistrovství a velkému uznání mezi sběrateli a návštěvníky muzeí. V této souvislosti zaujme umělcův životopis, zejména zdravotní problémy spojené s parézou pravé ruky, která byla důsledkem válečných událostí, stejně jako noční můra pobytu na Sibiři, útěk do Afriky a následný osud emigranta ve Velké Británii a USA. Navzdory pohnutému osudu se umělcův trvalý obdiv k přírodě a síle života odrážel v jeho pečlivě vystavěných geometrických kompozicích s intenzivní barevností.