90x90, akryl na plátně, 2023
B. 1968, Krakov
Žije a pracuje v Krakově. Malování je především její vášní a hlavním smyslem života. V současné době se zabývá pouze jím. Malování nebo jakékoli oduševnělé umění je její životní láskou. Umělkyně je samouk a takto popisuje svou tvorbu: "K malování mě inspirují mé emoce, mé sny, hudba, která se mnou také maluje, a kouzlo barev, v nichž se rozplývám, s nimiž se spojuji na své paletě, v každém obraze jsem přítomna své radosti z barev a této krásnější části světa a života. Svá díla tvořím technikou akrylu na bavlněné plátno, někdy maluji i olejovými barvami na lněné plátno."
"Inger - to je moje přezdívka, převzatá z knihy mého dětství, Andersenovy pohádky s názvem: "Dívka, která šlapala chleba". Babička mi tuto pohádku často četla a jméno malé Inger mi tak krás..... ale malá Inger neměla dobrý osud, protože když šla navštívit svou nemocnou maminku, která ji nemohla vychovávat a dala ji do bohaté rodiny, Inger rozšlápla bochník chleba, který nesla mamince, položila ho na bláto, aby si neušpinila boty. Za trest náhle sklouzla do samotného pekla, kde podstoupila strašná pekelná muka. Z pekla byla vysvobozena teprve tehdy, když nad ní její umírající matka uronila jedinou horkou slzu. Malá Inger však už nebyla sama sebou, znovu se narodila jako ptáček, který za své předchozí vtělení musel ve svém ptačím životě najít tolik drobků chleba, kolik jich tvoří celý bochník, a rozdat je ostatním ptáčkům. Protože sám neměl dost, měl ptáček stále hlad, ale tento trest se mu podařilo splnit. Teď už jsem velká holka a vím, že peklo z pohádky neexistuje, vím také, že jsem osvobozena od karmy předchozích inkarnací, protože ani ty tam nejsou, jsem osvobozena od všech trestů a karm, jsem už šťastná, proto pro vás maluji tyto obrázky a roznáším je po světě jako drobky ze svého bochníku chleba a dělím se o ně s vámi. Z kruté pohádky mého dětství zůstalo jen jedno skutečné, to krásné jméno - Inger. "
