Krystyna SADOWSKA (1909-1994), Scéna západu slunce; 70. léta 20. století

Koláž s grafickými prvky, olej na papíře; 100 x 70 cm
nesignováno

provenience: z umělcovy pozůstalosti, soukromá sbírka Varšava

Výtvarnice, autorka tapiserií a svařovaných kovových plastik, lektorka na Ontario Collage of Art. Od dětství projevovala silný zájem o kresbu. Před získáním maturity byla na zkoušku přijata na varšavskou Školu výtvarných umění - dnešní Akademii výtvarných umění. Studuje malbu, ale učí se také tkát a fascinují ji gobelíny.
V roce 1937 odjíždí jako delegátka polské vlády do brazilského státu Paraná, kde učí polské emigranty ručním pracím, především tkaní. Brzy se zde seznámí se svým budoucím manželem Konradem Sadowským.
Po návratu do Polska organizuje hrnčířské dílny pro venkovské obyvatelstvo Stanisławowa a později - po vypuknutí druhé světové války - odjíždí do Paříže. Ve Francii pokračuje ve studiu malířství na Académie de la Grande Chaumière, vysoké škole vedené malířkou Martou Stettlerovou, jejíž jednou z učitelek byla Olga Boznańska. Po invazi nacistických vojsk do Francie odjíždí Sadowska do Alžírska a poté do Londýna.
V Londýně spolu s manželem organizuje výstavy na objednávku polské exilové vlády. Zahajuje studium keramiky na Střední škole umění a řemesel. Po jejich dokončení odjíždí do Brazílie, kde si zakládá vlastní umělecký ateliér. Na výstavě v Riu de Janeiru představuje tapiserii s názvem. "Sen o Kanadě" a následně obdrží pozvání do Kanady od kanadské vládní delegace. V Kanadě se nejprve usadí v Novém Skotsku, kde vyučuje keramiku a později si otevře malířský a keramický ateliér. Od roku 1953 vede keramický ateliér na Ontario College of Art v Torontu.
Sadowská je držitelkou mnoha prestižních uměleckých ocenění, mimo jiné Zlaté medaile za tapiserii na Světové výstavě tapiserií v Paříži v roce 1937, Stříbrné medaile brazilské vlády za tapiserii v roce 1947, Velké ceny a první ceny za tapiserii na První kanadské výstavě tapiserií v roce 1953, Drakenfeldovy ceny udělené Muzeem výtvarných umění v Syrakusách v roce 1958 a mnoha dalších. Její první retrospektivní výstava se koná v Art Gallery of Windsor v roce 1997. Její díla se nacházejí ve veřejných, institucionálních a soukromých sbírkách nebo ve veřejných prostorách, včetně reliéfu Rytmus exotických rostlin na stanici metra Finch v Torontu.

V díle Krystyny Sadowské je patrný zájem o starověké mýty a legendy i fascinace botanikou. V dílech lze spatřit snové mořské panny, hrající si duchy, ďábly nebo klasické bohy z mytologie, kteří jsou často zobrazeni v erotických tancích. Vysoce osobitý styl plný života však nepostrádá smutek z prožitého válečného traumatu. To je patrné zejména v dílech, jako je socha "Píseň o spálených městech". Pro Sadowskou měla svoboda zvláštní význam, který se odrážel v jejím vášnivém umění. Díla, která vytváří, často v živých výrazných barvách, mají svobodného ducha, o čemž svědčí i škála technik, které při tvorbě svých děl používá, od malby přes textil, batikovanou keramiku až po ocelové monumentální sochy.