kombinovaná technika, plátno nalepené na desce, 91,5 × 72,5 cm
sign. na l. d.: "Z. STRYJEŃSKA"
"Velkou skupinu obrazů, jejichž ikonografii Stryjeńská rozvíjela po válce a které jsou výsledkem jejích tehdejších úvah, tvoří obrazy s náboženskou tematikou. Tato tematika zajímala umělkyni vždy (např. cykly Pascha (1917-1918), Sedm svátostí (1922), ale tento zájem výrazně vzrostl během války. Ještě během pobytu v Polsku namalovala několik kvašů na papíře s motivy madon. Obrazy plné lehkosti se vymykají katolické ikonografické tradici. Madony jsou elegantní ženy oblečené do halen, kterým je z rukou vyrváno Dítě. V padesátých a šedesátých letech se Madony stávají hieratičtějšími, ale ikonografické myšlenky zůstávají stále svěží. V 50. letech se Stryjeńska stala populární, především mezi Poláky v USA a církevními kruhy ve Francii, jako náboženská malířka. Dva z jejích obrazů se dostaly na oltáře francouzských kostelů (v okolí Paříže a v Bruay-La-Buissière)".
Ś. Lenartowicz, Cesty Zofie Stryjeńské a jejich pařížské etapy, [in:] Archiv emigračního studia - Náčrtky - Dokumenty Toruń, roč. 2012, Zeszyt 1-2 (16-17)).
"Když má vytvořit dílo náboženského charakteru, dlouho o námětu přemýšlí, prohlíží si různá jiná díla z tohoto oboru, pročítá potřebnou příruční literaturu, a když v její představivosti uzraje umělecký koncept, pak jej pilná malířka přenese na plátno a zvěční temperou. Autorka četných děl s náboženskou tematikou opakovaně zdůrazňuje, že mnohé její obrazy jsou výsledkem velké úcty a poklony polského lidu ke svatým Páně nebo k samotnému Kristu Pánu."
J. Pabis, "Náboženské motivy v díle Zofie Stryjeńské", "Sodalis" 38, 1957, č. 6, s. 37-40.
