Piotr Michałowski, PERSZERONY ZAPRZĘŻONE TO WOZU, 1832-1835

23,2 x 30,2 cm - akvarel, papír sign. p. d.: P. Michalowski



Po porážce listopadového povstání odešel umělec do Paříže, kde pobýval v letech 1832-1835. Právě v tomto období namaloval tento akvarel. Svědčí o tom jak styl díla, tak zjednodušená signatura.

Teprve seznámení s uměním tehdejšího francouzského romantismu - s díly Géricaulta a Delacroixe - mu dalo impuls k práci, kterou do té doby dusily četné povinnosti. Michałowski začal studovat v ateliéru Charleta (Géricaultova přítele), který mu poskytoval velkou tvůrčí svobodu. Mohl tak bez omezení rozvíjet svůj nepochybný talent.

Michałowski se stal mistrem akvarelu, umělcem, který pracoval s akvarelovými barvami s opravdovou virtuozitou. Jeho díla byla ve své době nesmírně populární a podle dobových svědectví po jeho koních letí celá Paříž: umělci, amatéři, odborníci, neodborníci, všichni chtějí vlastnit "Micalouského" koně, jak mu říkají. Jedním slovem, je to výjimečný člověk: má v hlavě stádo a ještě víc, protože své koně prodává za zlato, což by s živými koňmi neudělal (C. Michałowska, Piotr Michałowski. Rys życia, zawód artystyczny, działalność w życiu publicznego, Kraków 1911, s. 60).



Nejvýstižněji Michałowského tvorbu charakterizovala jeho dcera Celina, která mimo jiné napsala: Pozadí jeho obrazů a akvarelů jsou plná svěžesti, je v nich cítit vzduch, světlo a život [...] Jeho způsob malování koní je mu zcela vlastní. V akvarelech stačí jediný odvážný tah štětcem k dokonalému vykreslení krku a vazkých, směrem dolů plynoucích detailů svalstva, přičemž anatomická kompozice a její animace netrpí, ale naopak získává mimořádnou sílu. [...] Neuvěřitelnou přesnost svého oka a odvahu ruky při zachycení pravdy v liniích, pohybu a výrazu nezískal prací; žádná dovednost, žádné dlouhodobé studium je nemůže dát v takové míře - měl je od počátku své malířské kariéry. Je jedno, zda jsou malé nebo velké, dokončené nebo nedokončené - jeho génius se zde prosadil - a to dává i té nejmenší skice cenu, kterou velká plátna dokončená malíři někdy nemají (C. Michałowska, op. cit., s. 66).

Mnoho akvarelů pak bylo zakoupeno pro Anglii a Ameriku; o těch, které zůstaly ve Francii, se psalo, že ti, kdo je vlastnili, se jich nezbaví za žádnou cenu. Umělec tehdy o svém úspěchu referoval svému otci: "Ukázat své dílo několika amatérským umělcům mělo nečekaný účinek: v Paříži jsem již našel mnoho žádostí o své kresby, a protože jsem se nechtěl připravit o potřebné skici, musel jsem mnohé odmítnout. Všichni moji známí umělci tvrdí, že brzy dosáhnu velkého věhlasu. [...] Nezbývá než děkovat Pánu Bohu za tento nečekaný a příznivý výsledek a vytrvale využívat otevřeného pole působnosti (J. K. Ostrowski, Piotr Michałowski, Varšava 1985, s. 136).



Podle slov umělcova monografisty Jana K. Ostrowského pařížské akvarely spojuje promyšlená, i když volná kompozice, přísné přizpůsobení měřítka postav tvaru a velikosti karty, jemnost barevnosti dosažená lehkými, krátkými tahy štětce a konečně pečlivé, neřkuli puntičkářské provedení detailů. Barevnost je živá a jasná, používá jasné modré a hnědé barvy, místy doplněné skvrnami červené a žluté. Výjevy jsou umístěny do realisticky, ale obvykle skicovitě zpracovaného prostoru, přičemž bílá barva papíru přerušuje jemný tón pozadí. Všechny akvarely jsou opatřeny pečlivě kaligrafovanými signaturami, vždy ve verzi P. Michalowského, která zahraničního diváka ušetřila obtíží vyplývajících ze zvláštností polského pravopisu (J. K. Ostrowski, op. cit., s. 55).



Je tedy mimo jakoukoli pochybnost, že předložené Percherony vznikly během autorova prvního pobytu v Paříži a jsou vynikající ukázkou virtuozity a mistrovství Piotra Michałowského.

Piotr Michałowski (Krakov 1800 - Krzysztoforzyce / Krzyżtoporzyce 1855) byl nejvýznamnějším malířem epochy polského romantismu a jeho dílo je fenoménem v evropském měřítku. Byl všestranně nadaný, v letech 1815-1821 studoval přírodní vědy, práva, historii a jazyky na Jagellonské univerzitě a v Göttingenu. Zároveň se od dětství učil kreslit v krakovských ateliérech M. Stachowicze, J. Brodowského a F. Lampiho. Pracoval ve správě Polského království jako vedoucí ocelárny a báňský rada. Během listopadového povstání řídil výrobu zbraní a munice v železárnách v Białogonu. V letech 1832-1835 pobýval v Paříži a studoval v ateliéru Nicolase Toussainta Charleta. Byl vynikajícím malířem koní a jeho obrazy a akvarely si získaly obdiv a velký úspěch, takže "celá Paříž letěla za jeho koňmi". Po návratu do Polska pobýval především na svých panstvích - Krzyżtoporzyce a Bolestraszyce, kde se staral o jejich správu. Hodně cestoval po Evropě, navštívil Londýn, Vídeň, Karlovy Vary, Belgii, Nizozemsko a ještě několikrát Francii. V letech 1848-53 působil jako předseda správní rady města Krakova. Maloval dynamické bitevní kompozice z napoleonských válek, jezdecké portréty vojevůdců a hejtmanů, portréty rodiny a přátel a portréty rolníků. Jeho olejomalby a akvarely, v nichž se snoubí expresivní síla s citem pro přírodu, se vyznačují odvážnou kresbou, syntetickou formou, hodnotami barev, volností malířské techniky a romantickým zápalem polského vlastence.