Kopie rakvového portrétu Jana Sobiepana Zamoyského (1627-1665) ze 17. století uložená v zámecké katedrále. Olej na plátně, výřez, nenataženo. Rozměry: 38 x 48 cm, rám 52 x 62 cm.
Jan Sobiepan Zamoyski, erbovní Jelita (nar. 9. 4. 1627 v Zamośći, zemř. 7. 4. 1665 tamtéž) - III. ordinář zamojský, od roku 1659 vojvoda sandoměřský, od roku 1658 vojvoda kyjevský, v letech 1653-1658 velký komorník koruny,[2] od roku 1653 velký zeman koruny, od roku 1637 generál podolských zemí, starosta kalužský a rostecký. V roce 1655, s nástupem švédské potopy, zůstal na rozdíl od většiny šlechty věrný králi Janu Kazimírovi. V roce 1655 byl účastníkem konfederace v Tyszowci. V roce 1656 velel úspěšné obraně Zamośće proti Švédům. Během bitvy u Warky v roce 1656 velel - dragounské freikompanii (oddíl lehkého jezdectva) - 300 koní a husarskému oddílu - 137 koní.
Přezdívka "Sobiepan" znamená, že Jan Zamoyski si cenil své nezávislosti; nesnášel, když mu někdo vnucoval svou vůli nebo pravidla chování. Dalo by se říci, že byl pánem sám sobě. Tuto přezdívku zpopularizoval Henryk Sienkiewicz ve svém Potopu, jehož je Zamoyski jedním z protagonistů. V soukromí měl sklony k nadměrnému pití alkoholu a sukničkářství a byl také považován za člověka bez vážných politických ambicí, ale vlastnil obrovský majetek a úspěšně velel na bitevním poli.
