Stefan Krygier, Určení prostoru IV, 1977

olej, plátno, 61 x 46 cm, sign. a dat. p.d.: S. Krygier 77; sign., dat. a popsáno na rubu: "WYZNACZANIE PRZESTRZENI IV - 61 x 46 - 1977/38; nálepka z truhlárny Benedykta Bączka".

původ: soukromá sbírka, Varšava
reprodukováno: The Pseudogroups of Stefan Krygier, Green Point Projects, New York, 2018, s. 60.

Stefan Krygier (1923, Lodž - 1997, Lodž) Jeden z nejvýznamnějších umělců polské poválečné avantgardy. Absolvoval Státní vyšší školu výtvarných umění v Lodži, kde studoval v letech 1945-1950 u Stefana Wegnera (Fakulta malířství) a Władysława Strzemińského (Fakulta prostorového umění). V roce 1963 získal diplom v oboru architektury na Varšavské technické univerzitě.

Koncem 40. let se Krygier stal členem Klubu mladých umělců a vědců ve Varšavě, poté spoluzakládal uměleckou skupinu St-53 v Katovicích. Zabýval se malbou, grafikou, aktivitami na pomezí prostorových forem a prostředí. Realizoval také architektonické a urbanistické projekty. Od roku 1957 až do konce života vyučoval praktické předměty a teorii umění na své alma mater v Lodži.

Od dob studií upevňoval známost s Władysławem Strzemińským, s nímž vydal teoretickou práci "Vidění gotiky". Spolupracovali také na realizacích, podle autorových vlastních slov "výstavního a interiérového architektonického charakteru". Krygier podporoval Strzeminského v jeho nejtěžším období až do jeho smrti v roce 1952.

Krygierova tvorba byla ovlivněna směry jako kubismus, konstruktivismus a unismus, které Strzemiński vštěpoval mladým studentům PWSSP. S každým dalším desetiletím zkoumal Krygier nové techniky a formy uměleckého vyjádření. Obrazy z 50. let jsou inspirovány uměním Egypta a Řecka. V 60. letech se objevuje malba hmoty, dřevěná plastika a grafika. V 70. letech vytvořil autor olejomalby odkazující na konstruktivismus. Později, v 80. a 90. letech, se zabýval simultánní malbou. Díky svým širokým zájmům - uměleckým, teoretickým i technickým - po sobě Krygier zanechal dílo, které patří k nejzajímavějším fenoménům polského poválečného umění. Navázal na tradici lodžské avantgardy a dovedně spojil dědictví polského a světového umění s vlastními teoriemi o fyzických a metafyzických hranicích obrazu.

Krygierova díla se nacházejí v mnoha muzeích a soukromých sbírkách v Polsku i ve světě.