Stefan Krygier, Žena - akt z cyklu Simultánnost formy, 1996

olej, plátno, 88,5 x 72,5 cm signováno a datováno p.d: Krygier 96; sign., dat. a popis na rubu: 88,5 x 72,5 - 1996 - "ŽENA" CYKL. FORM SYMULTANISM/I.305; štítek s popisem díla

původ: soukromá sbírka, Varšava
vystaveno: Stefan Krygier 1923-1997, Muzeum dějin města Lodže, Lodž, 1999.
reprodukováno: Stefan Krygier 1923-1997, Muzeum historie města Lodže, Lodž, 1999, s. 117, položka I.305; Stefan Krygier, katalog samostatné výstavy ve Štětínské filharmonii, 2017, s. 51.

Stefan Krygier (1923, Lodž - 1997, Lodž) Jeden z nejvýznamnějších umělců polské poválečné avantgardy. Absolvent Státní vyšší školy výtvarných umění v Lodži, kde studoval v letech 1945-1950 u Stefana Wegnera (Fakulta malířství) a Władysława Strzemińského (Fakulta prostorového umění). V roce 1963 získal diplom v oboru architektury na Varšavské technické univerzitě.

Koncem 40. let se Krygier stal členem Klubu mladých umělců a vědců ve Varšavě, poté spoluzaložil uměleckou skupinu St-53 v Katovicích. Zabýval se malbou, grafikou, aktivitami na pomezí prostorových forem a prostředí. Realizoval také architektonické a urbanistické projekty. Od roku 1957 až do konce života vyučoval praktické předměty a teorii umění na své alma mater v Lodži.

Od dob studií upevňoval známost s Władysławem Strzemińským, s nímž vydal teoretickou práci "Vidění gotiky". Spolupracovali také na realizacích, podle autorových vlastních slov "výstavního a interiérového architektonického charakteru". Krygier podporoval Strzeminského v jeho nejtěžším období až do jeho smrti v roce 1952.

Krygierova tvorba byla ovlivněna směry jako kubismus, konstruktivismus a unismus, které Strzemiński vštěpoval mladým studentům PWSSP. S každým dalším desetiletím zkoumal Krygier nové techniky a formy uměleckého vyjádření. Obrazy z 50. let jsou inspirovány uměním Egypta a Řecka. V 60. letech se objevuje malba hmoty, dřevěná plastika a grafika. V 70. letech vytvořil autor olejomalby odkazující na konstruktivismus. Později, v 80. a 90. letech, se zabýval simultánní malbou. Díky svým širokým zájmům - uměleckým, teoretickým i technickým - po sobě Krygier zanechal dílo, které patří k nejzajímavějším fenoménům polského poválečného umění. Navázal na tradici lodžské avantgardy a dovedně spojil dědictví polského a světového umění s vlastními teoriemi o fyzických a metafyzických hranicích obrazu.

Krygierova díla se nacházejí v mnoha muzeích a soukromých sbírkách v Polsku i ve světě.