Jan Marcin Szancer (1902 Krakov-1973 Varšava), Louskáček

kombinovaná technika, papír, 50 × 35,5 cm
Signováno na l. d.: "jms."

Tato ilustrace byla reprodukována v edicích Louskáček z roku 1957 (vydala Nasza Księgarnia) a 1989 (vydala Książka i Wiedza).

"Zazněly trubky a bubny; shromáždění králové a knížata, slavnostně oblečení, se začali sjíždět na hostinu. Král je přijal s vřelou pohostinností; jako pán země zaujal první místo za stolem s korunou na hlavě a žezlem v ruce. Již během konzumace játrových klobásek bylo patrné, že král je stále bledší a bledší a zvedá oči k nebi. Z hrudi se mu draly tiché vzdechy a zdálo se, že mu srdce svírá velká bolest. Když ho přepadla střevní potíž, s hlasitým vzlykotem klesl na opěradlo židle, zakryl si obličej rukama, zavyl a zasténal. Všichni se zvedli na nohy a dvorní lékař se marně snažil nešťastnému králi nahmatat puls. Nakonec, po použití různých prostředků, jako bylo pálené peří a podobně, se král trochu vzpamatoval a sotva slyšitelným šepotem pronesl: - Nebylo dost vepřového sádla! Zoufalá královna se mu vrhla k nohám a vykřikla: - Vždyť je to můj nešťastný, ubohý královský choti! Kolik utrpení musíš snášet. Zde u tvých nohou leží provinilá žena, potrestej ji přísně, potrestej ji! Ach, je to Mysibaba se svými sedmi syny, její bratranci a sestřenice sežrali sádlo a. - V tu chvíli královna zaklonila hlavu, padla k zemi a omdlela."

E. T. A. Hoffmann, "Louskáček", Varšava 1957, s. 37-38.