Olej na lněném plátně, rozměry díla: 25 x 25 cm, v rámu a paspartě ( 42 x 42 cm ); signováno a popsáno na zadní straně: Stanislaw R. Kortyka "Světlo vzdáleného strniště", 2022, olej - 25 x 25
Stanislaw Ryszard Kortyka
Narozen v roce 1943. Studoval na Státní vyšší škole výtvarných umění, nyní Akademii výtvarných umění Eugeniusze Gepperta ve Vratislavi. V roce 1969 získal diplom s vyznamenáním v oboru malířství a architektonického designu v ateliéru profesora Zbigniewa Karpińského a doc. Alfonse Mazurkiewicze. Zúčastnil se více než 140 skupinových výstav v Polsku i v zahraničí. Své obrazy a kresby představil na 30 samostatných výstavách. Je titulárním profesorem. Vedl ateliér diplomové malby na Akademii výtvarných umění ve Vratislavi. Do roku 2018 vedl ateliér diplomové malby na Institutu výtvarných umění Fakulty umění Univerzity v Zieloné Hoře. V roce 2004 získal Hlavní cenu prezidenta města Vratislavi na Dolnoslezských výstavách umění (malba). V roce 2006 mu byla udělena Cena prezidenta města Štětína na XXI. Festivalu současné polské malby ve Štětíně. V roce 2014 mu byla udělena Stříbrná medaile za zásluhy o kulturu "Gloria Artis". Díla ve sbírkách Národního muzea ve Vratislavi a Štětíně, Muzea architektury ve Vratislavi, Okresního muzea a BWA v Sandoměři, BWA v Przemyślu, Muzea jižního Podlasí v Bílé Podlaské, Galerie současného sakrálního umění v Kielcích, Galerie Kutsch v Salcburku a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí.
V nakladatelství Ossolineum vydal tři básnické sbírky.
Tvorba malíře a básníka Stanisława Ryszarda Kortyky výrazně vyniká v současném polském umění. Jeho díla, uspořádaná do cyklů, nás téměř vždy zaujmou meditativním tónem, který se objevuje po vřavě událostí (a někdy, jako v roce 1980, paralelně s nimi). Tyto obrazy často skrývají evokace nálad v místech pro autora obzvlášť důležitých (například Sandoměřsko s jeho malebnými výhledy, Podlasí s hojností polních staveb, Jura plná fenomenálních skal). Již v zárodku však obsahují vektory dosahování myšlenkami dál a dál, za okolní drobty směrem k nekonečnosti opakování a mizení. "Cestou" jako by tyto šípy putovaly i k různým výtvarným a literárním tradicím, které za nimi stojí. Do značné míry je to proto, že Kortyka patří k exkluzivní skupině těch výtvarných umělců, kteří jsou zároveň originálními básníky či spisovateli a v obou oblastech vypouštějí dalekosáhlé metafory. V Kortykově případě sem lze zařadit zvláštní roli kamenů, vyvedenou nikoli bez odposlechu tónu básně Zbigniewa Herberta. S duchem vratislavského strukturalismu autora pojí velmi specifický, disciplinovaný redukcionistický přístup k umění. A motivy, které se v jeho dílech objevují v různých kombinacích, jsou často obestřeny postkatastrofickou záhadou. Ta prostupuje všemi: modré bezbřehé horizonty, strniště nebo kanály zoraných polí, popelavé terény, konstelace kamene nebo betonu, hadry a listy papíru, sešité fascikly, potoky a fleky. Jen výjimečně to mohou být živé klíčící brambory, ptáci střežící kulisy nebo zelené keře. Všechny motivy spojuje atmosféra vidění, kterému napomáhá pocit úniku do nicoty pomocí iluze prostoru a světelných projekcí. Kortyka pracuje v duchu Jorgeho Luise Borgese, mísí různé tropy a zprostředkovává mezi nimi. A výsledkem této práce jsou labyrinty všednosti v nevšedních obrazech.
U příležitosti 50. výročí jeho tvorby vydala Akademie výtvarných umění Eugeniusze Gepperta ve Vratislavi obsáhlou monografii o uměleckých počinech Stanisława Ryszarda Kortyky.
Andrzej Kostołowski
